Individuální vzdělávání (IV) podle § 41 školského zákona
O individuálním vzdělávání se nepřesně mluví jako o domácím vzdělávání. Je to plnění povinné školní docházky na 1. a 2. stupni základní školy bez pravidelného docházení žáka do základní školy. Podmínky pro povolení, průběh a zrušení individuálního vzdělávání na prvním stupni základní školy jsou stanoveny v § 41 školského zákona. Individuální vzdělávání na 1. stupni základní školy může umožnit každá škola.
O povolení individuálního vzdělávání rozhoduje pouze ředitel školy, kam je žák přijat k plnění povinné školní docházky.
Žádost zákonného zástupce o IV musí obsahovat:
- jméno a příjmení žáka,
- rodné číslo a místo trvalého pobytu,
- uvedení ročníku,
- důvody pro individuální vzdělávání,
- popis prostorového a materiálně-technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví žáka,
- doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat
- seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány,
- vyjádření/doporučení poradenského zařízení a dalších odborných lékařů,
- další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka
Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání (závažnost důvodů pro IV posuzuje výhradně ředitel příslušné školy, a to v rámci správního řízení), pokud jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání.
Kdy zvolit individuální vzdělávání (IV)?
Důvodů, proč rodiny volí individuální vzdělávaní, může být mnoho:
- způsob života konkrétní rodiny,
- osobnostní založení dítěte,
- zdravotní znevýhodnění dítěte, zdravotní stav dítěte,
- složitá dostupnost školy a podobně.
Individuální vzdělávání má i tu východu, že lze počkat, až dítě pro určitou látku dozraje. Velkou předností IV je individuální forma výuky, která umožňuje se přizpůsobit specifikám dítěte. Rodič je s dítětem ve stálém kontaktu, a díky tomu se i lépe rozvíjí individuální komunikační schopnosti dítěte. Rodič může své dítě doprovázet do nejrůznějších kroužků a terapií, které jim kmenová škola nemůže nabídnout. Dvojnásob to platí, jedná-li se o žáka se zdravotním znevýhodněním či postižením.
Škola pomáhá a kontroluje
Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Škola garantuje prioritní požadavek, že žáci budou vzděláváni v souladu se standardem základního vzdělávání platným v ČR, je zodpovědná za to, že poskytne rodičům metodickou a organizační pomoc při vzdělávání. Potřebným žákům (např. se zdravotním postižením) může škola vytvořit individuální vzdělávací plán, který konkretizuje rozvržení učiva do měsíců, způsob hodnocení, apod.
Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb.
Použité zdroje:
- Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním vyšším odborném a jiném vzdělávání, v úplném znění
- Učitelské noviny 34/2015, Ludvík Zimčík